Jsou Boskovice tak bohaté, aby si mohly dovolit levnou halu?

Tušíme, že už se vám nechce číst další a další příspěvky na téma nezdařených pokusů postavit v Boskovicích sportovní halu. Vzhledem k tomu, že příští osudy sportovní haly jsou momentálně v rukách rady města a nám jako opozičním zastupitelům nezbývá mnoho možností k vyjádření nesouhlasu, využíváme alespoň svého prostoru v městském zpravodaji k tomu, abychom vysvětlili svůj postoj. Není naším úkolem být vždycky proti radě města a není to ani naše přání. Naopak, těšíme se na den, kdy bude možné říct: "Ano, to je báječné a to se podařilo". Ale dnes to ještě nebude.

Po plánu postavit v Boskovicích chrám sportu totiž rada města bez vysvětlení sahá k opačnému extrému. Vybírá studentský návrh z roku 2016, který chce upravit do podoby nejvíce odpovídající požadavkům, a ten postavit. Důvodů, proč je tento postup dle našeho pohledu zcestný, je mnoho. Jedná se o nahodilé nekoncepční řešení, ke kterému neznáme jediný posudek odborné veřejnosti, natož pak městského architekta.

Vedení města se opět rozhodlo nejít cestou otevřené architektonické soutěže a už podruhé zadává návrh tzv. “z ruky”, ačkoliv to minule nevyšlo. Proč? Argumentuje tím, že je soutěž zbytečně drahá a snaží se tak šetřit, ať to stojí, co to stojí. Přitom patnáctiletá praxe našeho města nám všem již dostatečně ukázala, že to není dobré řešení. Pokud se podíváme do jiných měst (např. sportovní hala v Modřicích nebo Kuřimi), kde dokázali postavit sportovní halu pomocí otevřené architektonické soutěže, ukazuje se, že i přes vyšší finanční náklady na začátku celého procesu (odměny soutěžícím, apod.) je otevřená soutěž tou nejrozumnější a ve finále i dost často nejlevnější cestou.


Proč si myslím, že je důležité jít cestou otevřené soutěže?

Na první pohled se sice zdá, že nepotřebujeme zbytečně utrácet za soutěž a nepřeberné množství architektonických návrhů a že nám postačí nějaké rychlé a levné řešení. Celá problematika je však trošku složitější, a tak si ji pojďme podrobněji projít.

1. Ateliér, který vytváří architektonický návrh, by měl zpracovávat i projektovou dokumentaci.

Toto je naprosto klíčové, protože vyšší náklady na soutěž následně šetří peníze při samotné realizaci stavby. Pokud totiž tvůrce návrhu ví, že nebude muset tvořit projektovou dokumentaci, míň hledí na to, zda je jeho návrh ve skutečnosti realizovatelný. Klesá tak důraz na kvalitu provedení návrhu, a tak v budoucnu hrozí zvýšení nákladu při samotné realizaci stavby. Ukázkový příklad předvedl Alberto Kalach (resp. Ing. arch. Zdeněk Fránek). Je ideální, když návrh i projektovou dokumentaci (a ideálně i dohled nad stavbou) dělá jeden subjekt. Toho lze docílit ideálně právě soutěží. Vítězné arch. studio je pak v celém procesu jediný subjekt – tzn. vytváří návrh i projektovou dokumentaci a dost často i dohlíží na samotnou realizaci, protože je to jeho vizitka, která mu může zajistit do budoucna další zakázky.  To znamená, že vyšší náklady na soutěž = větší důraz na kvalitu návrhu = minimalizace vícenákladů při stavbě = celkově nižší náklady. 
Cesta, kterou zvolilo současné vedení města (tj. využití 
návrhu Terezy Jílkové), je naprosto obrácený postup: architektka se od návrhu distancuje, úpravy na něm provede jiný druhý subjekt a třetí to bude následně realizovat. Při takovém postupu nikdo za nic nezodpovídá a vzniká onen pověstný dort pejska a kočičky.

2. Nalezení nejlepšího řešení (ve smyslu vyšší přidané hodnoty městu v oblasti architektury a zvyšování kvality veřejného prostoru)

Architektonická soutěž dost často vyvolává mylný dojem, že má za cíl pouze vytvořit esteticky jedinečné dílo, a to především za zbytečně vysokých nákladů. Tento dojem mohl vzbudit třeba poslední megalomanský projekt Alberto Kalacha (resp. ateliéru Ing. arch. Zdeňka Fránka), který ovšem nesplnil zadání. Soutěž by měla takovým situacím primárně předcházet a díky ní by město mohlo mít více návrhů, ze kterých dokáže jednoduše vybrat to nejlepší možné řešení.

3. ČKA liberalizovala své vnitřní předpisy

Argumentem současného vedení města proti soutěži přes Českou komoru architektů (ČKA) je strach z opětovného označení soutěže za neregulérní.
Tento argument je však již dávno vyvrácen, protože i kdyby byla soutěž opět označena za neregulérní, nyní již ČKA nebude autorizované architekty za účast v neregulérní soutěži nijak postihovat (zdroj: web ČKA + o tom hovořil i zastupitel p. Pevný na ZM č.15 dne 22.6.2021 – viz záznam). To znamená, že se jí mohou zúčastnit všichni (tj. i ti “papírově” nejkvalitnější), což může značně zlepšit kvalitu výsledných návrhů.

Tím ovšem neříkáme, že schvalujeme neregulérní soutěže.

4. Výše odměn soutěžících nemusí být důvodem pro neregulérnost

I soutěž s nízkými odměnami může získat od ČKA potvrzení o regulérnosti, ovšem tzv. s výhradou výše odměn. Bohužel současné vedení města se nesnaží v této věci komunikovat s ČKA a tím pádem není možné vyjednat jakýkoliv kompromis.

5. Cena projektové dokumentace a stavby

Důvodem pro označení posledních pokusů o soutěž za neregulérní byla i cena stanovená na projektovou dokumentaci a stavbu v podmínkách vypsané soutěže. Od doby prvních dvou zpackaných pokusů však tyto částky vedení navýšilo:

  • na projektovou dokumentaci: z 3,2 mil. Kč na 8,8 mil. Kč 
    (viz rozpočtové opatření č.4/2021 schválené na posledním ZM dne 21.9.2021)
     
  • na předpokládané investiční náklady:  ze 120 mil. Kč na 150 mil. Kč
    (viz zápis z RM ze dne 2.2.2021).

Vedení tak navýšením potvrdilo oprávněnost výtek ČKA vůči původnímu nastavení podmínek soutěže. Z toho je zřejmé, že nyní by v této věci byla s ČKA rozhodně shoda, a tento důvod pro udělení neregulérnosti tak odpadá.

6. Jedině soutěží lze zaručit, že bude dodrženo zadání a že bude vytvořeno nejlepší možné řešení – tím pádem nedojde k dalším zbytečným vícenákladům a ztrátám času.

Už nejednou se ukázalo, že sázka na jednu kartu nevyšla – ani renomovaný světoznámý architekt nebyl schopen dodat návrh, který by splnil zadání. Jak tedy můžeme vědět, že se to nyní nebude opakovat? Jediná možnost je jít cestou soutěže, protože čím více návrhu budeme mít, tím menší je riziko, že se bude opakovat fiasko. Daní za to jsou samozřejmě vyšší vstupní náklady v podobě odměn/skicovného, ale tento náklad je nezbytný.

Na závěr zbývá série otázek, na které jako opoziční zastupitelé neznáme odpověď. Proč vedení města trvá na přístupu, který již tolikrát zklamal?

Proč dělá vše pro to, aby mělo veškerou kontrolu nad tím, komu se zakázky zadávají? Proč odmítá konstruktivní oponenturu odborníků?

Přestože naše možnosti zasahovat do procesu jsou momentálně minimální, doufáme, že se vedení města na uvedenými výtkami a dotazy zamyslí dříve, než schválí cestu, kterou nepovažujeme za správnou.

 

Vaši Piráti

Jan Nádvorník 
Radek Šamšula
Kristýna Znamenáčková 

(článek vyšel dle 26.11.2021 v Boskovickém zpravodaji)

Celou situaci kolem sportovní haly sledujeme a jednotlivé kroky města pro Vás zaznamenáváme na www.piratiboskovice.cz/sportovni-hala.