Dana Marvanová

64 let
důchodkyně

Dana Marvanová

Já – Dana Marvanová, 64 let, vdaná, dva synové, tři vnoučata – jsem pirátská babička. Absolvovala jsem Střední pedagogickou školu obor vychovatelství a učitelství pro MŠ. Ve školství jsem pracovala 42 let s dětmi a studenty, občas ještě zastupuji. O politické dění jsem se vždy zajímala, v Pirátské straně jsem jako registrovaný příznivec od roku 2012, potěšilo mě její založení v Boskovicích a nadšení zakladatelů. Proto bych se chtěla aktivně podílet na její činnosti. Zařadili mě na sedmé místo a já jsem byla vychovaná poslouchat.

V Boskovicích ráda žiji od osmnácti let, přesto si myslím, že by se zde při dobré vůli dalo žít ještě lépe. Přála bych si, aby v zastupitelstvu města pracovalo více lidí bez minulých vazeb, s novým pohledem na aktuální dění a problematiku města. Líbí se mi, když se problémy řeší racionálně a konkrétně. Proto nastíním ve stručnosti tři témata, která trápí mne, lidi z mého blízkého okolí a velký okruh mých známých. Pokud budu moci ke zlepšení těchto problémů nějak přispět, velice ráda to udělám.

Pocházím z malé vesničky na Vysočině, kam se ráda a často vracím. Vážím si tamních obyvatel, kteří se brání tomu, aby se okolí vesnice devastovalo necitlivými zásahy do přírody, což je problém v Boskovicích, např. rozšiřování Westernového městečka do krásného pískového lesa, neutěšený stav Vinohrádek, atd.

Velmi si cením obrovské výhody našeho města v dostupnosti zdravotní péče. Ale nejenom já si myslím, že by si naše nemocnice zasloužila ještě větší komfort pro pacienty na lůžkových odděleních, polohovací elektrické postele, což je ve většině nemocnic a ústavů již běžnou praxí.

Asi proto, že jsem v politickém dění málo zkušená, dost dobře nechápu, proč už v Boskovicích po mnohaletých politických jednáních již dávno nestojí víceúčelová sportovní hala. Naši malí i dospělí sportovci by si to již konečně zasloužili. Můj muž, dříve aktivní hráč a trenér basketbalu je z toho moc smutnej, a kdo to má pořád poslouchat…

Co se týká mé osoby, tak ráda pomáhám v místním kině, čtu, miluji písničku a klip November Rain od Guns N´Roses a Davida Kollera, lyžuji na běžkách, pokud napadne v okolí sníh, a opravuji rodnou chaloupku. A když mi zbude čas, tak si udělám test, jestli už nemám Alzheimerovu nemoc, to můžete posoudit i vy.